Dojmy z Gamescomu: Hráli jsme Atomfall a schovávali se před psychopaty
Vojtěch Matušinský
7. září 202410:32
Od tvůrců Sniper Elite, Atomfall je dost možná něco odlišného, než byste čekali. Po nukleární katastrofě to v Británii není snadné a vy byste měli svůj čumák radši taky schovat.
Když byl oznámen Atomfall, byl jsem nadšený. Ale vlastně jsem si dělal dost zvláštní iluzi o tom, co má být výsledný produkt. Je to od tvůrců Sniper Elite, studia Rebellion, z trailerů to na mě však vytvářelo dojem nějaké old-school střílečky.
Na Gamescomu jsem hru konečně vyzkoušel a zjistil jsem, že pravda je dost někde jinde. Je to hra výrazně založena na stealthu, nejvíce mi to vlastně připomínalo We Happy Few. A pokud tuhle drogami plnou a děsivou survival hru neznáte, stačí asi říct, že se budete mnohem víc schovávat než bojovat. Vlastně smrt vás potká dost snadno.
V Anglii po nukleární katastrofě
Herní svět je inspirován paranoiou z doby studené války. Level Falloutu však úplně nečekejte. Přišla jaderná katastrofa a malebnou Anglii to proměnilo v pustinu, sice plnou zeleně, ale zároveň plnou maniakálních vrahů. A pokud vás zajímá, jak se Anglie změnila, nezbývá vám, než se pustit do průzkumu světa. Třeba narazíte i na spřízněnou duši… s děsivou maskou… co vás zastřelí na první pohled.
Demo na Gamescomu bylo mírným šokem ve stylu: „Hodíme tě do vody a plav!“ Přede mnou byla telefonní budka, která mě informovala o úkolu někoho zabít. Nějaké vedení za ručičku tam ale nebylo, naopak jsem musel cestu hledat sám. A já se svou naivní představou zaútočil hned na první postavičku, kterou jsem našel.
Demo na Gamescomu bylo mírným šokem ve stylu: „Hodíme tě do vody a plav!“
Co jsem rychle zjistil? Hra má nutkání být docela realistická a nepřátelé toho dost vydrží. Není to nic na úrovni Gray Zone Warfare. Jen počítejte s tím, že míření je trochu těžkopádné a hlavní hrdina není zrovna Doom Slayer. Jakmile vás trefí, často nezbývá než zavřít oči a myslet na Anglii. Hlavně je však málo nábojů a hned první střet mě docela vyšťavil. Okamžitě jsem poznal, že je třeba mapu do detailů prozkoumávat a hledat vše užitečné.
Simulátor apokalypsy?
Surovin je po světě málo, nepřátel hodně a všelikde jsou pasti. Tohle není průzkum a lá Assassin’s Creed za otazníkem. Zde musíte prozkoumat lokaci na dálku, stanovit si, zda je bezpečná a i tak se může stát, že třeba u vstupu do budovy bude výbušnina. Našlapujte pomalu, ale jistě.
Postupně musíte vojáky napadat ze zálohy a naučit se pravidla herního světa. Trailer vás láká na jistý boj s roboty, já však věřím, že je to točeno pár vteřin před smrtí a mnohem užitečnější mi přijde luk a šípy.
Svět je hodně barevný, což však podporuje jistou vizáž šílenosti
Příběh také není vyprávěn dynamicky. Občas někoho potkáte, občas něco přečtete. Ale plnou hru jsem ještě neviděl. Vyznění z dema se neslo na vlně samoty. A ne, nemluvím o vašem sobotním večeru. Tady jsem spíš cítil to, že si nějaký příběh musím vytvářet v hlavě a postupně spojovat puzzlíky dohromady.
Krásy zničeného světa
Po grafické stránce se mi hra líbila a výrazné grafické problémy jsem neměl snad žádné. Není to sice vyloženě AAA titul, má však své kouzlo. Svět je hodně barevný, což však podporuje jistou vizáž šílenosti. Postavy v herním světě totiž vypadají docela extravagantně, velmi často nosí masky. To však má za cíl být také rozeznávacím prvkem, jelikož ve hře mají být různé frakce, co na apokalypsu reagují jinak.
Pochvalu si rozhodně zaslouží level design. Prozkoumávat herní svět je vyloženě potěšením díky tomu, že všude něco je. Prostředí skutečně vypráví svůj příběh a je zábavné si domýšlet, co se na daném místě mohlo stát.
No mě ukázané demo zároveň rozhodně naučilo, že tahle hra pro mě asi není. Na druhou stranu pokud vás tento typ her láká, Atomfall má co nabídnout a ani není příliš náročný, třeba systém ukládání je dost přívětivý.