Dojmy z Gamescomu: Hráli jsme soulsovku Enotria a nasáli italskou kulturu
Vojtěch Matušinský
31. srpna 202417:46
Itálie není jen mafie, špagety a tlustý knír. Je to velká a bohatá kultura s mnohaletou historií. Přesně to se snaží ukázat Enotria, ačkoli v žánru, který vás spíš přinutí trpět.
„Lidé Itálii sice znají, ale spíše ze stereotypů,“ začal game director Stoyan Stoyanov své vyprávění o Enotria: The Last Song. Dle jeho slov má hra ukázat nejrůznější prvky italské kultury a rozšířit i ty méně stereotypní věci do světa.
Zároveň se však na projektu projevuje vášeň a láska k souls hrám. Je zde snaha udělat to lépe. A v mnoha ohledech se to i daří. O hře zatím moc lidí neví, jak sám Stoyan Stoyanov přiznal, to je zatím jejich největší boj. Nicméně třeba se to brzy zlomí, hra vypadá opravdu krásně. Pro mě to bylo rozhodně jedno z největších překvapení Gamescomu.
Herní verze Commedia dell'arte
Pokud jste si hry již všimli, jistě vás zaujaly ty zvláštní masky. Celý titul je totiž inspirován Commedia dell'arte, italským renesančním divadlem ze 16. století. Je to improvizované divadlo, ale každý herec má jasně danou roli, a ta má stejnou masku, aby ji diváci hned poznali.
Ve hře mají hráč i nepřátelé stejné masky, které znázorňují konkrétní postavy. Není tu však Batman nebo Spider-Man, mluvíme o italském divadle s hlubším přesahem. Ve hře má maska navázaný určitý styl hraní a dokonce, obdobně jako třeba s obleky v Hitmanovi, může způsobit odlišné chování u nepřátel.
Stejně jako v každé soulsovce, i zde musíte perfektně poznat nepřátele. Ale zároveň musíte poznat sebe, své masky a zbraně a naučit se rozdíly efektivně využívat. Můžete zde mít více loadoutů a každý se chová kompletně jinak, ať už mluvíme o rychlosti, obraně či kouzlech. A nebo v tom, jak děsivě ta maska vypadá. Masky a tím i styly pak mezi sebou můžete v mžiku přepínat jedním stiskem tlačítka.
Zároveň musíte poznat sebe, své masky a zbraně a naučit se rozdíly efektivně využívat
Je to zajímavý prvek, který může ozvláštnit ten základní kámen soulsovek. Hratelnost se tu vlastně moc neliší od třeba Dark Souls, nicméně získávání masek je zajímavé zpestření. Porážením bossů pak neporážíte jen nějakou zrůdu, ale roli, kterou můžete převzít. Nemá to však být zcela lineární, boss se k vám může chtít přidat, pokud je ohromen vaším stylem boje.
Samozřejmě nemůžete jen nabalovat nové mechaniky na nefungující gameplay. Enotria se hraje až překvapivě dobře. Souls-like hry často trpí těžkopádností, zde byl však gameplay příjemně plynulý. Dobře se bojovalo i umíralo, tentokrát bez výsměšné hlášky „YOU DIED!“
Nelineární gameplay
Nejen masky mění váš herní styl. Herní mapa je spletitá s nejrůznějšími tajnými lokacemi. „Jsme ochotni dát hodně práce do lokace, kterou hráči snadno přehlédnou,“ říkal Stoyan Stoyanov, když nám ukazoval tajné místo u řeky. Průzkum má být radostí, nic však nemusí být, jak se na první pohled zdá.
Hra má totiž přinést výzvu v podobě měnícího se prostředí. Zmáčknutí tlačítka může změnit, co je kolem vás. Dost děsivé, zároveň však nezbytné. Některé úrovně mají být tak propletené, že si ani Stoyan Stoyanov nepamatuje, jak je projít. Holt asi nezbyde, než si jako Jeníček a Mařenka házet po cestě kousíčky chleba… či rovnou použít Ariadninu niť?
Prostředí se má kompletně měnit. Občas je inspirované renesancí, občas zase antikou
Prostředí se má kompletně měnit. Občas je inspirované renesancí, občas zase antikou. Dle Stoyan Stoyanova si na své přijdou fanoušci kultury a historie. Celé se to ale musí brát jako divadlo, různé scény a dějství, popsané i ve vašem deníku.
Překrásný vizuál
Navíc to všechno vypadá zatraceně dobře! Mluvíme pořád o docela malém studiu, přesto se mi hra hrozně líbila. Je hlavně osobitá, žádné další vycucané sci-fi či fantasy vypadající jako Warhammer od Temu. Hra má prostě styl a osobnost, a to vždy v záplavě her na jedno brdo vítáme.
Vydání každopádně již ťuká na dveře. Enotria: The Last Song je chystaná již na 19. září tohoto roku a pro fanoušky soulsovek je to rozhodně datum, co dát do kalendáře. Jak se výsledná hra povede, to je přesto ještě ve hvězdách.