Krev, šlahoun a perníčky. Recenze Řezníkova filmu Na Plech
Michael Tyšer
26. ledna 202512:12
V úterý 14.1. jsme byli pozvaní na novou řežbu od Martina “Martyho“ Pohla, v Čechách známého především svým hudebním alteregem Řezník. S klidem v duši vám můžeme říct, že Na Plech je rodinný film, na který jen tak nezapomenete.
Vtipy stranou, Na Plech je film o rodině, nikoliv film rodinný. O tom vás ostatně přesvědčí Martyho předchozí flicks: od jeho dvojice celovečeráků Party Hard a Party Hárder, až po jeho krátkometrážní underrated klenoty jako Jehovova Pomsta. Naštěstí vám mohu říct, že k užitému sledování Na Plech nemusíte znát žádný z Martyho předchozích filmů. Znalost je samozřejmě výhodou, ale film je kvalitní komedií sám o sobě.
Čím víc se film přiblíží otevřeným prostorám, tím víc jde poznat lehká béčkovost.
Po kinematografické stránce je film trochu neřízená střela. Scény z uzavřených prostor působí kvalitně, obzvlášť ty natočené v kancelářském prostředí a bytovce, ve kterých se odehrává dobrých 65% filmu. Ovšem čím víc se film přiblíží otevřeným prostorám, tím víc jde poznat lehká béčkovost. To ale není vůbec problém, Na Plech je teprve třetím celovečerním počinem od Martyho, a zmíněná béčkovost jeho filmům spíše dodává šarm.
Kde film nezklame už vůbec je audio department. Každému je asi jasné, že film bude disponovat výborným ozvučením i soundtrackem, když v režisérském křesle sedí hudebník, který plival bars když jsem si já sám ještě ani nedokázal zavázat tkaničky od bot. Hudba výborně doplňuje surový vibe filmu. Ve snímku zazní i několik originálních skladeb složených přímo pro film, z nichž nejpovedenější je rozhodně skladba Na Plech od uskupení Churaq Clique, jejichž Churaq Sputnik ve filmu hraje vedlejší roli.
A když už jsme u těch rolí…
Casting filmu je výborný. Od hlavní role ambiciózního ekonoma Marka, kterou s grácií ztvárnil herec Jan Hofman, až po bratry Grundzovy a jejich patriarcha. Herecké výkony i v nejvíc surrealistických či vyloženě stupidních momentech působí věrohodně. Tomu dodává šmrnc i ten fakt, že ve filmu hrají (ne)herci z prostředí, které je filmu vyobrazené. Herci se též výborně poprali s komedickou stranou filmu. Celý kinosál propadal v záchvaty smíchu prakticky každou minutu, nehledě na věk účastníků (18+). Možná jen přece na něco Marty kápnul když film propaguje jako “rodinný“.
Ovšem to nejdůležitější: příběh a humor
Příběh se podobá Martyho předchozím počinům v tom, že je převážně na straně a doplňuje film mezi momenty absolutního komedického génia. Dle mého názoru to tak je perfektní a nic bych na tom neměnil. Film je o mladém ekonomovi Markovi, který pro jeho první job odcestuje na sever Čech a zaplete se do dobrodružství enormních proporcí. První polovinu filmu jsem cítil silnou inspiraci Perníkovým Tátou, v druhé jsem byl připravený každou chvíli slyšet slova Lisan al gaib. Samozřejmě je důležité zmínit, že film je extrémně mládeži nepřístupný, a nejvíc se to právě odráží na humoru filmu. Ten je poměrně záchodový, ale rozhodně kvalitně propracovaný a fanouškům Martyho hudby nebo comic stripů pravděpodobně již velmi blízký.
Verdikt
Na Plech je vše, co mě na filmu baví. Kreativní, nefiltrovaný a hlavně extrémně vtipný snímek vás nejspíš nebude nudit ani chvíli a s příjemnou stopáží 101 minut vlastně ani nemůže. Zvukově ani herecky film rozhodně nezklame a jediným, ovšem spíše příjemným nedostatkem, je béčková kvalita snímku, která mu tím dodává je ne sais quoi. Osobně se nemohu dočkat s čím dalším Martin Pohl příjde.
Děkujeme Bontonfilm, ZNK a Kinu Atlas za pozvání.