Hokejové ligy světa se pomalu rozjíždí, ta virtuální pochopitelně nesmí chybět.
Co bereme
Zatím nejlepší hokej od EA Sports
Několik menších novinek
Přepracovaný režim Franchise
Poměrně dynamické zápasy
To si nechte
Do next-gen podání má daleko
Opět minimální posun od loňského ročníku
Tradiční chyby a nedostatky spojené s NHL
7 /10
Na žádné velké podzimní herní hostině nesmí chybět hokejový simulátor. Třeba ten od EA Sports. Nebo počkat, vždyť vlastně žádný jiný ani neexistuje. Proto tedy berme všemi deseti a pojďme jako každý říjen rozebrat chyby a nedostatky aktuálního ročníku. Zároveň si pojďme pobrečet nad tím, že na trhu neexistuje žádná žánrová alternativa či snad konkurence a završme to vizionářskými úvahami o tom, co by kdyby. Vítejte u recenze NHL 25.
Další těžká sezóna
Když se nad tím tak člověk zamyslí, recenze na tuto letitou sérii by se vážně daly psát skrze ctrl+c a ctrl+v, respektive za přispění umělé inteligence, která by doplnila nějaké ty novinky. Série NHL už dlouhá léta stagnuje a hráči si tak musí položit jasnou otázku: chci hrát NHL od EA Sports nebo ne?
Podobná situace je pochopitelně i letos, i když musím prohlásit, že ve finále mám poměrně dobré pocity z hraní. Série NHL tak vlastně není ani tak o kvalitě a inovacích, ale o pocitech ze hry. Alespoň poslední ročníky to tak platilo, protože pokud by člověk hodnotil čistě z hlediska posunu série, na virtuální hokej by nesáhl snad už desetiletí.
Já, jakožto srdcař a fanoušek hokeje beru co je, i když se skřípěním zubů. O to většího překvapení jsem se tedy ve finále dočkal. NHL 25 není zlomovým ročníkem v sérii, ale je pravděpodobně tím nejlepším. A to v podstatě přináší spíše minimum novinek. Nějak to do sebe ale zapadlo a aktuální ročník se hraje opravdu skvěle.
NHL 25 je první hrou v sérii, která vychází výhradně na aktuální generaci
Samotní autoři jsou si minimálního posunu rozhodně vědomi, a proto každou menší změnu celkem okázale a slavnostně představují již při samotném spuštění hry. Některá vylepšení nejsou od věci, jiné v praxi asi ani nezaznamenáte. První zásadní změnou je ignorace předchozí generace konzolí. NHL 25 je tak první hrou v sérii, která vychází výhradně na aktuální generaci. Majitelé a eventuální hráči na PC si stejně jako v loňských letech musejí nechat zajít chuť.
Oldschool next-gen
Popravdě jsem fokusováním autorů na aktuální generaci doufal v nějaký výraznější posun z grafického hlediska. To se ovšem nekoná. NHL 25 umí v některých momentech vypadat skutečně skvěle, zejména potom v oblasti prezentace zápasů a autentické atmosféry, celkově jde ale stále o hru z předchozí generace. Tohle zkrátka není ten zážitek, který next-gen sliboval.
Potvrdit však musíme, že aktuální ročník je rozhodně tím nejhezčím a nejvybroušenějším, což bychom ostatně rozhodně očekávali. Dočkali jsme se samozřejmě mnoha nových animací a upgradů postav, takže ten výsledek je na koukání opět o kousek dále. Klíčová je v této spojitosti implementace technologie SAPIEN, která umožňuje přinášet uvěřitelnější, a hlavně autentičtější modely.
Autory nejvíce opěvovanou a proklamovanou novinkou je systém ICE-Q. Nebojte se, nejde o alternativní verzi navrátivšího se kecálku z období počátku století. Jedná se o technologii postavené na novém logickém systému animací, který reaguje na kontextové události na ledě. Výsledkem je větší kontrola nad pohybem a akcí, vylepšení umělé inteligence hokejistů ovládaných hrou a též sada nových animací, které vnáší do hry novou dynamiku a opět o fous přibližují zážitek k reálnému hokeji.
Celkově zápasy vypadají uvěřitelněji jak z hlediska samotného herního obrazu, tak vstřelených branek
Přínos ICE-Q není pro sérii nikterak zlomový, pravdou ale zůstává, že skutečně vnáší do hry novou dynamiku a přináší o něco lepší kontrolu nad hrou. Tradiční neduhy série rozhodně neřeší, ubylo však nesmyslných srážek a hra se o něco zpomalila. Celkově zápasy vypadají uvěřitelněji i z hlediska samotného herního obrazu či vstřelených branek. Tohle je rozhodně dobrý směr, kterým se série vydává.
Nesmiřitelný sok
Autoři se dále chvástají novými systémy starajícími se o vylepšené bruslení, zlepšení reakcí, střelby z první apod. Všechno to jsou krásné řeči a jsem přesvědčen, že do všeho autoři zasáhli, celkově je ale těžké poukázat na něco, co by působilo jako ukázkový gamechanger. Jako celek to funguje a dost možná lépe než v minulých ročnících, poukázat ale na jednu jedinou inovaci, která by pod tím byla podepsána asi nelze.
Příjemnou novinkou je však implementace zápasu s nesmiřitelným sokem. Jde v podstatě o rivalitu mezi jednotlivými týmy. Výslednou snahou je do celého zápolení vnést více kontextu a napětí.
Co se herních režimů týče, zde se nekoná žádné výraznější překvapení. Autoři opět mysleli na milovníky online i offline hraní. Nechybí tak stěžejní HUT, živé události WOC nebe přepracovaný režim Franchise. To přináší zejména zjednodušení navigace v samotném menu, které už je opravdu pěkně nafouknuté. Přínosná je rovněž možnost žádat hráče o změnu herního stylu. Posunu se milovníci tohoto režimu dočkali v oblasti uzavírání smluv, které je opět o něco propracovanější a detailnější. Nechybí nejrůznější klauzule či kolektivní smlouvy. Franchise tak nabízí opět o něco uvěřitelnější a komplexnější mix mezi hrou a manažerskou činností.
Nejlepší ročník za poslední roky?
Osobně jsem si celkem oblíbil arkádové módy, ve kterých si můžete skvěle nacvičit sklill. S opravdovým hokejem mají společného opravdu málo, ale jde o slušnou akční zábavu vhodnou pro relax. Nechybí pochopitelně režim sezóny, play-off nebo oblíbený Be A Pro. Komu by ani to nestačilo, může si vyzkoušet některý z klubových turnajů či obhájit titul s Českou republikou na mistrovství světa. Zkrátka rozhodně nepřijdou ani ti, kteří dávají přednost evropskému hokeji, k dispozici jsou všechny klíčové soutěže včetně naší extraligy.
Menších změn se pochopitelně dočkaly i další režimy, ale opět se zde bavíme o kosmetických či mírně evolučních krůčcích, nikoli zlomových momentech série. Série, která již dlouhé roky přešlapuje na místě a nehodlá vystoupit z vlastního stínu. A ani letos tomu není jinak. Novinky, které však autoři přinesli, přece jen o něco více odlišují NHL 25 od předchozích dílů. Popravdě se tak nějak domnívám, že jde o jeden z nejpřínosnějších ročníků za poslední léta, alespoň tedy od příchodu Frostbite enginu.
Verdikt
NHL 25 je jeden z těch lepších ročníků série. Ignorace předchozí generace konzolí sice nepřinesla plnohodnotný next-gen, i tak ale mohou být hokejoví nadšenci spokojeni. Oproti minulým ročníkům tu totiž máme několik skutečně rozeznatelných novinek, které sice nedělají úplně stoprocentně to, co autoři slibovali, ale vedou ke zkvalitnění ovládání, pocitu ze hry a napomáhají k realističnosti a příjemné dynamice zápasů. NHL 25 udělalo několik menších změn, které minimálně ukázaly, kudy by měla vést cesta.