Recenze hry Atomfall. Přežívání v postapo chaosu britského venkova
Ladislav Novák
25. března 20259:14
Postapo akce zasazená do Británie 50. let, kde se všechno pokazilo kvůli jaderný havárii. Prozkoumejte zónu plnou neznáma, hrozeb a divných lidí a zjistěte, co se sakra stalo.
Postapo světy jsou prostě cool a nikdy nevyjdou z módy. Proč nás to táhne do míst, kde není jídlo, signál a každá druhá věc chce tvojí smrt? Těžko říct, ale nějakým záhadným způsobem je to zábava. A teď si představ, že tě do jednoho takového nukleárního peklíčka vezme studio Rebellion Developments, co má na triku sérii Sniper Elite. V jejich novince Atomfall tě čeká alternativní Anglie 50. let, kde to bouchlo víc než tvůj TikTok po virálním trendu, a ty se tam snažíš přežít. Otázka je: stál tenhle trip za to?
Nukleární peklo na britském venkově
Atomfall není jen tak hra, je to cesta přímo do pekla britského venkova, kde se před pár dekádami něco pořádně podělalo. Inspirace? Havárie ve Windscale roku 1957 – největší jaderný průšvih v dějinách Albionu.
Autoři tenhle radioaktivní výbuch kreativity zasadili do karanténní zóny, která je tak odříznutá, že i ježci se tam schovávají pod zem, protože tohle prostředí je pro ně příliš hardcore. Prostě místo, kde se nechceš probudit ani po třech lahvích ginu a ztrátě paměti. Zapomeň na Wi-Fi, zapomeň na IG, tady nejsi v roce 2025 – zde tomu velí kultisté, kteří si s tebou rádi zahrají kdo přežije. Dále se připrav na frakce tak podrazácký, že by jim záviděl i šéf podsvětí, a zapomínat nesmíme ani na celou zoo individuí, která ti rozhodně nedají šanci se nudit… nebo žít dlouho.
Místo moderního TikToku tady frčí dobový kult-horor: všechno špinavý, temný a divně šílený. Tohle není výlet – to je přežití v zóně, kde tě všechno chce zabít anebo minimálně okrást.
Svět plný barev a chaosu
A v tomhle nehostinném prostředí si budete muset poradit. Rozhodně však nepůjde o nějaké vysedávání ve vaultu a drbání na kulkách, je třeba sebrat odvahu a vyrazit do světa. Atomfall je akční survival odehrávající se v otevřeném světě. Nejedná se však o temný a černobílý postapo, ale o celkem idylické a barvami hýřící místo zasazené do anglického venkova. Alespoň tedy na první dobrou. Otevřený svět nabízí spousty zeleně, květin a přírodních krás. Po grafické stránce nejde o vrchol současné generace, ale široká barevná paleta a zasazení do prostředí venkova působí celkem svěžím dojmem. Zapracovat by však chtělo na detailech, a především na animacích, zejména lip sync je občas k smíchu. Na poměry AA titulu jde ale o skvělý výsledek.
Autoři zvolili poměrně nečekané estetické ztvárnění, alespoň tedy ve srovnání s konkurenčními tituly, které si pohrávají s myšlenkou post-apokalyptického světa. V případě tohoto světa máte pocit, že běháte ve snové krajině, která zkrátka nemůže trpět žádnými nedostatky.
Ti, kteří očekávali anglickou verzi legendárního Falloutu asi budou zklamáni
Opak je ale pravdou. Něco tady zkrátka smrdí a celý tenhle barevný cirkus je ve skutečnosti hodně prohnilé a nebezpečné místo. A je to právě na hráčích, aby přišli celé záhadě na kloub. Co předcházelo katastrofě a proč jsme v karanténní zóně? Byť svět, ve kterém se tohle peklíčko odehrává, vypadá na první pohled skvostně a nápaditě, jeho nedostatky se začnou ukazovat již po krátké době. Autoři čerpali inspiraci z významných děl britského sci-fi, ale i skutečnými historickými událostmi.
Navíc určitě nelze popřít též inspiraci jiných podobných titulů, na první dobrou, alespoň po estetické stránce přijde na mysl The Last Of Us. Občas se mi vybavilo i dystopické We Happy Few, to zejména v rámci hratelnosti jako takové. Výsledkem je ale takový dost prapodivný a nesoudržný mix všeho možného, který nepůsobí příliš přesvědčivě, a to v žádném ohledu. Ti, kteří očekávali anglickou verzi legendárního Falloutu asi budou zklamáni, Atomfall totiž nabízí tak trochu jiný zážitek a je svým pojetím blíže spíše k sérii Stalker.
Zmatek, který může být výhodou
Otevřený svět možná na první pohled vypadá zajímavě, ale když se do něj ponoříš, rychle zjistíš, že má svoje mouchy. Celkový design působí roztříštěně a postrádá přirozenost, kterou bys v podobné hře čekal. Svět je sice vizuálně pestrý, ale zároveň překvapivě prázdný a statický, což může narušit pocit ponoření do atmosféry.
Tenhle zážitek je ale celkově v mnoha ohledech tak trochu jiný. Popravdě jsem se s ním během recenzování nedokázal tak úplně sjednotit. Styl, který autoři zvolili, je zbytečně zmatený a nepředvídatelný. Nepopírám však, že mnohým hráčům však může nelineární přístup vyhovovat. Pro mě však znamenal zbytečný chaos a nesoudržnost. Jde zejména o netradiční svobodu, kdy je celý herní svět pojatý jako jedno velké postapo hřiště. Jednotlivé mise tak hráči objevují nahodile, podle toho, jakým směrem se vlastně vydají. Jako by hra neměla přesně danou strukturu.
Otevřený svět možná na první pohled vypadá zajímavě, ale když se do něj ponoříš, rychle zjistíš, že má svoje mouchy
Výsledkem je prapodivný chaos a změť mnoha úkolů a podúkolů, ve kterém se lze celkem snadno ztratit. Důležité je tedy prozkoumávat zákoutí, vést dialogy s NPC postavami a číst nejrůznější doprovodný materiál ve formě deníků apod. Znalost anglického jazyka je tak pro plné pochopení a přehlednost ve hře naprostou nutností.
Herní svět je rozdělen do pěti samostatných regionů, které tvoří jeden velký celek a lze si postupem času odemknout nejrůznější zkratky. Ty v budoucnu oceníte, jelikož jiného přibližovadla se rozhodně nedočkáte a na rychlé cestování zapomeňte.
Hledání identity
Překvapením je rovněž poměrně tuhá obtížnost celého zážitku, a to nemáme na mysli pouze souboje jako takové. Atomfall je celkově k hráčům poměrně nepřívětivý a syrový. Nikdo tě nepovede za ručičku jako maminka do školy, pěkně si všechno vybuduj sám. Najdi, vyrob, objev, nastuduj. Samozřejmostí je omezený pidi inventář a nedostatek čehokoli použitelného.
Je třeba se připravit na opravdu těžké rozhodování a správu veškerých zdrojů. Kdo zaváhá, bude sežrán. Mnohdy se tak rozhodně vyplatí stealth přístup, na který je ve většině případů tou nejvýhodnější strategií. V momentě, kdy dojde na souboj, je třeba se připravit na opravdu tuhé chvilky. Zaprvé kombat jako takový za moc nestojí a hlavní hrdina toho taky moc nevydrží.
Titul nabízí rovněž nějaké ty základní RPG prvky, do kategorie ryzích RPG bych však Atomfall rozhodně neřadil. Jedná se o takové škrábnutí povrchu, které je ve výsledku dost možná zbytečnou záležitostí, která koliduje se survival pojetím. Jako by autoři nevěděli, jakým směrem se vydat. Chceme být více RPG nebo spíše survival? Pojďme to udělat dohromady a nějak to dopadne. Mně tenhle zvláštní nesoudržný mix bohužel příliš nepřesvědčil a doufal jsem v tak trochu jiný zážitek.
Technický stav v době testování také nebyl ideální. Při hraní na PS5 jsem narazil na různé bugy, výpadky zvuku a občas i pády hry. Například v některých oblastech se zvuk úplně ztratil a jediným řešením byl restart. V survival hře, kde se musíš spoléhat na zvukové podněty, je to velký problém. A přijít o zvuk v survival hře asi zrovna nechceš.
Atomfall není ani Fallout, ani Stalker – spíš jejich budget bratranec s vlastní postapo vizí od Rebellion Developments. Má originální setting a svůj vibe, ale ne každému to sedne. Too much freedom, not enough direction – výsledkem je spíš chaos simulator než pohlcující survival. Na legendární level to nemá, je to spíš alternativa pro ty, co nemají moc vysoké nároky.