Recenze hry Civilization VII. Inovativní nápady ztracené v nedokonalostech
Vojtěch Matušinský
23. února 202510:31
Slavná tahová strategie svým návratem slibovala hodně. Velké sliby, větší zklamání. Ačkoli mnohé nápady nové Civilizace mají dobře nakročeno, vše padá na hromadu nedokonalostí.
Ještě jeden tah! Tato hláška vznikla právě v Civilizaci, která z velké části určila, jak dodnes funguje žánr tahových strategií. Každý se musí vyvíjet, a Civilization VII proto přinesla celou sérii nových mechanik.
Měla to být revoluce, vysněný titul a odpověď na vzrůstající konkurenci. Přesto sedmý díl proti předchozím v mnoha ohledech strádá, ačkoli jsou tu i věci, které je opravdu třeba pochválit.
Vítejte v nových dobách
První změny vidíte hned při vytváření nové hry. Vůdce a civilizace se mohou lišit a každá doba má odlišné civilizace. Takže ve starověku nemůžete hrát za Ameriku, v době explorace zase za Babylón a v moderní době už Normany taky nepotkáte. Všem těmto civilizacím však může vládnout třeba Xerxes. Historický mišmaš, jak má být.
Je to docela příjemná změna, protože za prvé máte větší volnost ve výběru a kombinování bonusů. A za druhé jsou jednotlivé civilizace dané době lépe přizpůsobeny. Každá civilizace nyní má opravdu relevantní jednotky pro svou dobu. Řekové mají hoplíty, Angličani krásné koráby a v moderní době jsou pro každou civilizaci přirozené tanky či dokonce atomovky. To samé platí i pro budovy.
Nová doba je tedy znát a navíc ji provázejí různé katastrofické události, jako jsou povodně či nemoci.
Každá doba má navíc svá rozumná specifika. Starověk je úsvitem civilizací s velkou rolí náboženství. V době explorace jste kvůli bonusům motivováni prozkoumávat a kolonizovat nové ostrovy. V moderní době zase začíná fašismus a komunismus, různé politické směry zamávají světem a mohou vést k válce. Nová doba je tedy znát a navíc ji provázejí různé katastrofické události, jako jsou povodně či nemoci. Ty sice nejsou tak cool, jak marketing tvrdil, ale výzva to i tak je.
Přesto je přechod trochu nepříjemný. Změna civilizace může znamenat zmizení některých jednotek a zbytečnost některých budov. Přechod je vždy dost nepříjemný, dostat se do nové doby navíc trvá dlouho, takže jsem si upřímně spíš užíval hrát v dané době hned od začátku.
Revoluce v ekonomice, politice i vojenství
Nějaké změny jsou skoro všude. Co se týče městské ekonomiky, jednotka dělníků byla úplně odstraněna. Nyní, když město naroste, prostě ho expandujete na užitečné pole a je to. Můžete ve městě samozřejmě stavět i jiné budovy. Na jednu stranu mi to trochu chybělo, ale přidalo to dynamiku do hry. Města pak mohou mít své zaměření, což mění jejich bonusy a dopad na vaši říši.
Změna ve vojenství je zajímavá, ale otřesně nedopilovaná. Nápad je skvělý: jednotky nyní mají svého generála a místo přesouvání desítek jednotek vám stačí přesunout pár generálů. Dost těžkopádné je, že se nemůžete se samotnou armádou jen tak pustit do boje, ale musíte vždy jednotky z generála odstranit. Samotné boje jsou jinak na stejné úrovni, jen v animacích boj začne a pokračuje do dalšího tahu.
Některé nápady jsou skvělé a dobře promyšlené, ale všude jsou cítit nedopilované hrany.
Co se týče politiky, vše je nyní o bodech vlivu. Každá diplomatická akce nějaký vliv stojí, jak to nejspíš znáte z minulosti. Trochu mi však vadilo, že politika je nyní čistě o přečíslování vlivem, získávání bonusů a vyhýbání se záporům, než o skutečném budování vztahů s frakcemi na mapě. Při interakcích nemají státy moc charisma a mají až přehnané nutkání zbavovat se svých měst.
Politika městských států je úplně zabita. Jen platíte vliv za to, abyste si je spřátelili. Politické machinace z předchozích dílů tu chybí, což mi přijde jako velká škoda. Celkově mám pocit, že silnější si prostě vyřve své… což asi odpovídá tomu, jak světová politika funguje.
Vědecké, vojenské, kulturní a náboženské vítězství jedou ve stejné linii a postupné formování mé cesty na základě kvalit mé civilizace tu vlastně funguje docela dobře. Vývoj mé civilizace byl celkem přirozený a dost se mi líbilo, jak se průběžně měnil význam mých měst. Například důležitá vojenská pevnost může v průběhu času získat význam spíše v obchodu. Takový je život.
Vzhled a UI
Vzhled je asi diskutabilní. Hra je stále barevně kreslená, přesto ale míří mírně realističtějším směrem. Jen mi přišlo, že není příliš detailní. Ačkoli jsem hrál na vysoké rozlišení, vše působilo trochu rozmazaně, což mě dost zklamalo. Fog of war už navíc není mlha, ale jen ocelově působící temné kostičky. A hlavně jsem narazil na obrovské množství vizuálních bugů všeho druhu.
UI mi přišlo jako jedna menší tragédie. Měl jsem pocit, že klikám až moc, často nevím, co dělám. Byl to tak trochu chaos. Je na něm vidět velká snaha a nakonec jste schopni se zorientovat, ale budete s tím zaručeně bojovat.
Ačkoli jsem hrál na vysoké rozlišení, vše působilo trochu rozmazaně, což mě dost zklamalo.
Co se týče bugů, narážel jsem na ně poměrně často a hra mi i jednou spadla. Takže nějaký patch by rozhodně neuškodil. V součtu tu ale blockery nenajdete a i crash byl spíše okrajový.
U Civilization VII mám hlavně pocit, že je to nedopečený koláč. Některé nápady jsou skvělé a dobře promyšlené, ale všude jsou cítit nedopilované hrany. Osobně jsem si asi užil více předchozí díly, ačkoli doufám, že budoucí patche dostanou sedmý díl tam, kde měl být už od začátku.
Verdikt
Slibovaná revoluce se nekoná, naopak budete mít pocit, že mnohé nápady nebyly schopny dostát svých ambicí. A to hlavně proto, že nic nebylo dotaženo do zářivé dokonalosti. Přesto je nová Civilizace tady, a je to solidní zábava.