Recenze hry Sniper Elite: Resistance. Slow-mo headshoty, náckové a oldschool vibe
Ladislav Novák
3. února 202510:55
Je čas opět seštelovat mířidla a vydat se na lov.
S nacisty je třeba jednat bez kompromisů a bez slitování. Tak nějak by se s nadhledem a úsměvem na rtech dala shrnout hlavní myšlenka série Sniper Elite od vývojářského týmu Rebellion. Tahle taktická sniperská akce je tu s námi už neuvěřitelných dvacet let, během kterých se hráči dočkali více než desítky jednotlivých dílů v různých podobách. Ten letošní nese podtitul Resistance a nabízí, celkem nepřekvapivě, více téhož.
Díra v hlavě
V první řadě se vlastně zkusme zamyslet nad tím, čím si tato série dokázala získat tak velkou hráčskou základnu. Obzvláště v záplavě konkurence válečných titulů. Tím klíčovým prvkem je jistě odlišná perspektiva, kterou série vždy nabízela. Namísto zběsilé válečné vřavy a hektických frenetických akcí totiž Sniper Elite vždy působilo tak trochu introvertním a samotářským dojmem. Kombinace taktického přístupu a stealthu totiž vnesla do válečné tématiky novou šťávu.
Sniper Elite nebyla nikdy tradiční bezhlavá střílečka, ale spíše utahaná akce pro hráče samotáře, kteří razí strategii dvakrát miř, jednou střílej. No a pak tu samozřejmě máme ty ikonické rentgenové kill-cam záběry, které nabízí exkluzivní pohledy na penetraci projektilů do těl nacistických poskoků. Ostatně neexistuje slastnější pocit než sledovat zpomalený záběr likvidace SS pohlavára, kterému projíždí dobře mířená střela plícemi, játry, popřípadě mozkem. Snad jen babiččiny buchtičky se šodó dokáží nabídnout podobně uspokojivý zážitek.
Toho jsou si vývojáři z Rebellion vědomi, a proto nemají nejmenší zájem na jednotlivých dílech série cokoli podstatného měnit. To samé platí i pro nový přírůstek Resistance, který kráčí ve šlépějích svých předchůdců takovým způsobem, že do jisté míry připomíná spíše jejich nové rozšíření.
From zero to hero
Aby nepůsobilo všechno tak moc okatě a povědomě, v hlavní roli se představuje nový hrdina, odstřelovač britského původu Harry Hawker, který se však v předchozích dílech objevil jakožto vedlejší postava. Protentokrát je ústřední postavou hluboko za nepřátelskou linií v okupované Francii na jaře roku 1944. Hawker se zde v kampani postaví Němcům po boku French Resistance. Hlavním cílem je zajistit tajnou zbraň Wunderwaffe, která by Německu mohla napomoci k vítězství ve druhé světové válce.
Pokud by vás náhodou mátla absence číslovky v názvu, buďte v klidu. Resistance představuje plnohodnotný nový díl, který navazuje na typickou hratelnost série, a to snad ve všech ohledech. Připraveno je celkem devět misí plus jedna v rámci DLC. Přestože tahle číslovka nezní nikterak ohromujícím dojmem, obsahu je rozhodně dostatek. Je třeba vzít v úvahu, že se nejedná o lineárně koncipovanou koridorovou střílečku, ale spíše o semi open-world akci. Každá z misí představuje jednu rozlehlou mapu zasazenou do unikátního prostředí okupované Francie.
Každá z misí představuje jednu rozlehlou mapu zasazenou do unikátního prostředí okupované Francie
Na každé z těchto map si postupně plníte jednotlivé úkoly, tak nějak podobně jako například v sérii Hitman. Máte svůj cíl a víte co dělat, jakým způsobem toho ale dosáhnete je čistě na vás. Klíčem k úspěchu jsou vhodně nadesignované mapy, což v případě Resistance rozhodně platí. Volit můžete z několika různých cest, můžete se proplazit neviděni, můžete se prostřílet, popřípadě likvidovat nepřítele z dálky, což ostatně asi bude většina hráčů volit nejčastěji. Přestože se nejedná o žádný simulátor, je třeba si přiznat, že vtrhnout na bojiště jen tak bez přípravy se rozhodně nevyplácí a každá podobná zbrklost bývá povětšinou rychle potrestána.
Základem je rozhodně pečlivá příprava, průzkum okolí a naplánování nejvhodnějšího postupu. Ostatně variability nabízí Resistance poměrně mnoho a každý si tak jistě najde to svoje. Každá z map kromě hlavní mise nabídne také velké množství materiálu, který lze posbírat a odemknout si tak nejrůznější výzvy, které hráče vrátí zpět na mapu, ovšem s nějakým specifickým úkolem.
Když AI drhne
Mimo to autoři mysleli rovněž na kooperativní mód a možnost rozdat si to proti ostatním hráčům v online režimu. Rebellion reagoval na potřeby trhu, ale všem je jasné, že online složka je v tomto případě spíše okrajovou záležitostí a hlavní pozornost je věnována příběhové kampani. Tu můžeme označit za zdařilou, co se obsahu a designu úrovní týče.
Tahle sniperská novinka má však také mnoho nedostatků, které titul vrhají někam do oblasti slabšího nadprůměru. V prvé řadě je to poněkud obstarožní grafická prezentace, která by už před pěti lety byla na hraně únosnosti. Resistance působí zastarale a vizuálně neatraktivně.
Je třeba se rovněž připravit na doskakující textury, prapodivné cut-scény, nepřirozené pohyby postav a otřesnou mimiku. Během hraní jsem se navíc setkal s několika grafickými glitchi. Jako příklad poslouží moment, kdy jsem chtěl dobít poslední zbývající náboj v zásobníku a výsledkem byla opakující se animace Harryho Hawkera jak láduje zásobník pořád dokola. Jednou, podruhé, podesáté, popadesáté, ale dobít zkrátka nedokázal. Vysvobozením byla dobře mířená nepřátelská kulka do zátylku.
Resistance působí zastarale a vizuálně neatraktivně
Velké připomínky mám také směrem k dynamice celé akce či nepohodlnému, a tak trochu topornému ovládání, na které jsem si během recenzování nedokázal plně zvyknout. Co však musíme na PS5 pochválit, je vzorné zapracování haptické odezvy a adaptivních triggerů, díky kterým jsou pocity z odstřelování skutečně intenzivní.
Samotnou kapitolou by potom mohla být umělá inteligence nepřátel, která stále, tak jako v předchozích dílech, dokáže na mnoha místech zkazit dobré pocity z hraní.
Sniper Elite: Resistance rozhodně není hrou pro každého. Pokud přistoupíte na pravidla, která autoři nastolili, budete pravděpodobně spokojeni a hra vás odmění slastnými pocity. Někde na vrchu kostelní věže s hledím u oka si budete užívat ustřelené ledviny nepřátel a praskání jejich kostí. Jakmile se však budete chtít ponořit do hlubší akce, začnete rychle narážet na kupu nedostatků, které z celé akce dělají nepříliš zábavný zážitek.
Verdikt
Jako akční střílečka tenhle zářez asi neuspěje. Pokud čekáš nějaký nový akční next-gen masterpiece, raději brzdi. Jestli ale chceš dávat headshoty ve zpomalených rentgenových záběrech a rozsekávat nácky na kusy, tak Sniper Elite: Resistance bude dost možná tvoje guilty pleasure.
REKLAMA