Recenze hry Split Fiction. Kooperativní masterpiece, který si chceš zahrát
Jonáš Mácha
9. března 202511:59
Tvůrci veleúspěšného It Takes Two přišli s novým kooperativním titulem Split Fiction. Ten je, po vzoru svého předchůdce, velmi dobře zpracovanou hrou pro dva hráče. A kdo ví? Třeba se po vzoru svého předchůdce bude ucházet i o hru roku.
Klenot mezi co-op hrami
Studio Hazelight má se split-screen hrami pro více hráčů bohaté zkušenosti. Vše začalo hříčkou Brothers - A Tale of Two Sons, pokračovalo přes vězeňské story A Way Out a ovoce v podobě ocenění "Game of The Year" na Game Awards přinesla v roce 2021 pecka It Takes Two. Všechny tyto zkušenosti se promítají do právě vydaného Split Fiction. Specializace studia na split-screen co-op hry je ve hře hodně poznat, jelikož je ze všech stran hra doladěná, plynulá a hlavně zábavná. Hru možná budete chtít jen tak s někým proběhnout, ale velmi rychle vám dojde, že opravdu musíte kooperovat, domlouvat se a pomáhat si, jinak se daleko nedostanete. Tl;dr celé recenze: pokud hledáte co-op hru na gauč, našli jste jí.
Hra, která má všechno
A to opravdu všechno. Jednou z hlavních předností hry je totiž herní variabilita. Ve hře v jeden moment hrajete klasickou akční adventuru, v druhý moment plošinovku a ve třetí zase řešíte hádanku. Hra neustále přichází s novými herními mechanikami a výzvami, čemuž dost napomáhá i hlavní koncept celé hry - rozdělení na 2 žánry. Jak už totiž název hry napovídá, ve hře cestujete ve světech fantasy a sci-fi a titul je díky tomu neuvěřitelně dynamický. Původní strach z rušivosti této funkce rychle nahradilo nadšení z toho, co přijde dál. A to je díky zmíněné variabilitě a rychlému tempu, kterým hra servíruje tyhle změny, skoro vždycky "za rohem".
Gameplay je smooth
Split Fiction jsme recenzovali na PlayStation 5, kde bude pravděpodobně většina lidí hru chtít hrát - přeci jen je to ideální "gaučovka". PS5 s hrou nemá sebemenší problém, všechno běží krásně okolo 60 fps a přidaná hodnota v podobě haptické odezvy ovladačů hře opravdu svědčí. Těch pár segmentů, kdy člověk musí ve hře mířit, je opravdu jen pár, takže ovládání na gamepadu je plnohodnotné a víceméně bez kompromisů. PC s vyšším výkonem pak na druhou stranu nabídne vyšší framerate a kvalitnější vykreslování.
Další důležité plus hratelnosti je balanc přístupnosti a výzvy. Hru zvládne ovládat skoro každý, je ve svém jádru jednoduchá, ale zároveň vás v některých momentech skutečně potrápí (a v některých momentech budete mít nutkání uškrtit svého spoluhráče). Ale to ke správné co-op hře samozřejmě patří.
"Je to ideální gaučovka"
Vytříbený design
Další obrovskou předností hry je úžasný level design, který nám tvůrci předvedli už v It Takes Two. Jednotlivé úrovně mají vlastní identitu, jsou zapamatovatelné a nabízí různorodé pasáže. Procházení je čistě lineární s občasnou možností odskočit si do "side story", které vždy nabízí opačné zasazení k hlavní úrovni (fantasy nebo sci-fi), což jen přidává na zábavnosti a dynamice. Vše je to zabaleno do skvělé stylizované grafiky (podobně jako v It Takes Two) a velmi příjemného sound designu, který ani trochu nezaostává. Jediné graficky nudnější pasáže jsou ty v reálném světě, ale dost možná je to jen důsledek porovnávání s úžasnými fantasy a sci-fi světy.
Hrát budete za Mio a Zoe
Ve hře najdeme dvě, zprvu dost polarizující, hlavní hrdinky. Mio i Zoe jsou spisovatelky, které se potkají na "pohovoru" v korporátním vydavatelství, které jim slíbí vydání jejich příběhů. Ve skutečnosti má ale "zlý korporát" vlastní sobecké úmysly, jelikož chtějí hlavním hrdinkám (a dalším spisovatelům) ukrást všechny jejich nápady pomocí speciálního zařízení, které je má původně jen simulovat. Sci-fi spisovatelka Mio, která je povahově introvertní a odtažitá, si zapojení do stroje na poslední chvíli rozmyslí a nedopatřením skončí v "bublině" optimistické a extrovertní fantasy spisovatelky Zoe.
No a příběh i zápletka jsou na světe. Obě hrdinky skončí ve společně simulaci, která ale kvůli jejich počtu obsahuje glitche - ty fungují jako portály mezi žánry. Zároveň se do simulace proslýchá i okolní svět, díky čemuž se hrdinky dozví o nekalých plánech korporátu. Teď už jen stačí projít simulací, najít všechny glitche a zachránit své nápady.
"Premisa příběhu je bohužel něco, co asi nikoho neuchvátí."
Zní to docela klišé, co? Premisa příběhu je bohužel něco, co asi nikoho neuchvátí. Nedá se o příběhu říct, že by byl vyloženě špatný nebo že by neměl zajímavé momenty. Postavy se postupem příběhu samozřejmě vyvíjí a dodávají skvělému gameplayi lehký emocionální náboj. Ovšem v porovnání s ostatními aspekty hry je příběh spíše slabší - spoilovat každopádně nebudeme, takže na rozuzlení si budete muset přijít sami.
Ta nejlepší recyklace
V této recenzi jste několikrát mohli číst "podobně jako v It Takes Two" a má to pádný důvod. Pokud jste totiž hráli předešlé tituly studia Hazelight, tak se pravděpodobně neubráníte občasnému pocitu, že jste "tohle někde viděli". Hra se velmi silně inspiruje ve svých předchůdcích, což s sebou nese pozitiva i negativa. Jednoduše řečeno, ne každý prvek Split Fiction je originální fresh myšlenka. Otázkou pak zůstavá, jestli je to problém, protože hra se všemi prvky pracuje velmi dobře a jak už jsme zmiňovali - velmi zábavně. Poznáte tu mechaniky z It Takes Two, jako třeba grappling hook, ale přece jen mechaniky z GOTY titulu asi mají něco do sebe.
Worth it?
Split Fiction je prvotřídní kooperativní split-screen hrou, kterou si prostě chceš zahrát. Pokud máš kámoše, partnera/ku, sourozence, nebo random týpka z Discordu, tak se hra vyplatí i za plnou cenu, jelikož nabízí optimalizovaný a vyladěný gameplay, krásný audiovizuál a hlavně několik hodin kvalitní zábavy. Hra recykluje některé mechaniky ze starších her a příběh není zrovna nejzajímavější, což ale nutně nevadí, jelikož tě pravděpodobně bude víc zajímat, proč je tvůj spoluhráč takovej noob.