Recenze hry Men of War 2. Druhá světová v kvalitách minulého století
Vojtěch Matušinský
28. května 202419:40
Snad nejkrutější konflikt lidské historie má jeden velký klad – inspiroval mnoho herních vývojářů. Jen ne každý titul nás vyloženě nadchne. Zvláště, když technická kvalita vypadá hůře, než předpověď počasí na Sibiři.
Mám rád strategie, ale nebudu lhát, že jsem již poněkud rozmazlený. Jsem rád, když hra vyžaduje, abych svou taktiku trochu promýšlel a v součtu nakonec vše propojil ve fungující celek. Chci však nějaké srozumitelné UI, hezkou grafiku… zkrátka abych nasedl a byl schopen vyrazit do akce. Nechci číst stostránkový manuál, abych byl vůbec schopen zavázat vojákovi tkaničku!
Ukrajinské studio Best Way se rozhodlo nás zaházet množstvím obsahu. A to je velký bonus, protože ve strategiích je ho často nouze. Jen bohužel kvalita dost pokulhává. Prostě kvantita bez kvality nejde.
Mikromanagement nejhrubšího zrna
Zakousněme se rovnou do nejkyselejšího sousta. Men of War 2 je strategie, která je něco mezi arkádovějším Company of Heroes 3 a realističtějším Gates of Hell. Vaším úkolem je ovládat vaše vojáky co nejzručněji, abyste využili jejich přednosti a porazili nepřítele.
Men of War 2 má ale bezpochyby jedno z nejhorších ovládání, co jsem kdy zažil. Vyžaduje po vás naprostý mikromanagement, kdy každý voják má svou specializaci a dokonce i inventář a vy musíte mnohdy titěrně zadávat i takové povely, aby vzal kanistr s benzínem a nalil ho do tanku.
Hra vyžaduje naprostý mikromanagement, kdy každý voják má svou specializaci a dokonce i inventář
Do určité míry mě láká budovat si své vlastní vojenské švýcarské hodinky, jenomže uživatelské rozhraní je tak strašně nepřehledné, že se nevyznám, kde je jaký voják a co má u sebe. UI je prostě bez lepší komunikace, nepoužívá zvýraznění úplně nejlépe a často na vojáčky zmateně klikáte v lesích.
To je na hře, kde mnohdy doslova bojujete o každý ať lidský nebo materiální zdroj, celkem zásadní nedostatek. Já mám hrozně rád ty obrovské bitvy. Hrdinně vést vojáky proti přesile a využívat každý svůj zdroj k tomu, abych, často na poslední chvíli, změnil váhy sil ve svůj prospěch. A Men of War 2 to vlastně má, jen je to utrpení, kdy mnohdy zjistíte, že pár vojáčků, co nutně potřebujete, jste na mapě prostě přehlédli, a mezitím je zlikvidovali rychleji než Moraváci láhev slivovice.
Tupí a oškliví
Umělá inteligence vašich vojáčků je druhou kapitolou. Naprosto zřejmým nedostatkem je špatný pathfinding. Já se taky dokážu ztratit i v koupelně, přesto mě udivuje, jak zmateně a nevyváženě vaši elitní pěšáci postupují. Jindy zase divně nalítnou do střel… zkrátka jim tu smrt občas skoro přejete.
Přitom je to hrozná škoda, jelikož válečná atmosféra je zde výborná. Výbuchů je hromada a není tu žádná mechanika kámen-nůžky-papír. Pokud máte nějakou výbušninu, rozmetáte vše. Možností, jak si naplánovat strategii a porazit nepřítele, je zde obrovské množství. Jen musíte celou operaci táhnout na zádech, že vám div nepukne páteř.
Uživatelské rozhraní je tak strašně nepřehledné, že se nevyznám, kde je jaký voják a co má u sebe
Za vaši snahu není ani moc krásná vizuální odměna, jelikož grafika je jak z minulého století. Tanky se sice hýbou docela pěkně. Ale kvalita textur, animací nebo dokonce zvuku opravdu nepatří k nejlepším. Ostatně už zapnutí hry, kdy jsem musel souhlasit s podmínkami, mě přivedlo do situace, kdy jsem myslel, že tlačítko „souhlasím“ ani nelze zmáčknout.
Tuna obsahu
Abych jen nekritizoval, konečně mluvíme o druhoválečné hře, která pokrývá východní i západní. V singleplayerových režimech Story, Historical, Conquest a Raid pokrývá hra snad všechny typy zážitků: dlouhá tažení, operace s malým množstvím jednotek, rychlé bitvy a všechno možné. A navíc za německou, americkou a sovětskou armádu.
Množství map a odlišných herních režimů znamená, že pokud vás zrovna hra baví, nudit se prostě nebudete. Občas se bráníte přesile, jindy vedete skupinu parašutistů během Dne D. Singleplayer je rozhodně největší klad hry, a to navzdory nezajímavému příběhu a úmorným monologům. Focus je však očividně na multiplayer.
Množství map a odlišných herních režimů znamená, že pokud vás zrovna hra baví, nudit se prostě nebudete
Zrovna ve strategiích multiplayer opravdu moc nevyhledávám a upřímně podle lobby mám pocit, že hráči také moc ne. Jsou tu režimy Batalions (v PvP i PvE), Classic a Combined Arms, přijde mi však, že ten již zmíněný mikromanagement dělá ze hry dost nevhodný titul pro multiplayerové zápasy.
Naopak je zde celkem nepříjemná tečka na závěr – vše ve hře vyžaduje připojení k internetu. Vlastně až provokativně po každém zapnutí hry nejdříve vidíte připojování k serverům. A tohle rozhodnutí mi nejde do hlavy.
Verdikt
Navzdory velkému obsahu nevidím moc důvodů Men of War 2 hrát, když na trhu je mnoho jiných, lépe provedených podobných titulů. Hra to přehání s mikromanagementem, je nepřehledná, ošklivá a nutí vás k multiplayeru. Moc doporučit se prostě nedá.