Recenze hry Frostpunk 2. Skvělá strategie opouští svůj odkaz
Radek Raudenský
23. září 202410:16
V čerstvě probořeném ledu rozpoznají bourači obrysy lidského těla. Po ohledání nachází nášivku s nápisem „New London“. Tělo vypadá staře, v ledu se skrývalo možná i desítky let. Je jenom na vás, jak si tento nález interpretujete – je to symbol řádu, nebo víry? Co bude pro vaši společnost lepší?
Když jsem na kalendáři nových her pro další měsíce viděl Frostpunk 2, trochu jsem nadskočil. O dalším dílu jsem sice věděl, čas ale letí jako voda a na jeho brzké vydání jsem zapomněl – stejně jako na sledování updatů o tom, jak bude hra vlastně vypadat. Očekával jsem prostě vylepšený původní Frostpunk, kde dostaneme více budov, zákonů a přírodních katastrof. Nemohl jsem se více mýlit.
Už první příběhová mise vám dá jasně najevo, že tentokrát máte na bedrech mnohem více zodpovědnosti. Znovuzrozený New London totiž není „jenom“ malá osada s jedním generátorem, ale regulérní město s velkou, rozdělenou společností, spoustou problémů a mnohem více micromanagementu. Pro milovníky strategií skvělá zpráva, fanoušci prvního dílu ale mohou být překvapeni.
Z jedné vesničky hexagonový mišmaš
Jak jsem už naznačil výše, Frostpunk 2 prakticky od základu mění fungování hry. Jakožto správce se již nestaráte o jednotlivé domečky a stavby, nýbrž o celé čtvrtě, které se umisťují na hexagonové mapě okolo centrálního generátoru. Celkem pět druhů čtvrtí vám obstarají veškeré vaše potřeby – místo pro bydlení, těžbu, výrobu, jídlo a venkovní výpravy.
Samozřejmě mapa není prostý rovný terén, ale členitá kaskáda kopců či větrných míst, k čemuž se přidává i rozmístění životně důležitých surovin různě po mapě. Stejně jako v prvním díle se tak snažíte dávat části města těsně k sobě pro co nejmenší ztráty tepla, přirozeně ale například těžba nebo jídlo musí dále od města. Oproti prvnímu dílu ale nebudou tyto části mrznout, obsahují totiž vlastní tepelné generátory, ke kterým hra automaticky vytvoří skrze mapu cestičky. Mnohem více vás bude trápit možnost onemocnění nebo bídy.
Oproti prvnímu dílu nebudou industriální části mrznout, obsahují totiž vlastní tepelné generátory, ke kterým hra automaticky vytvoří skrze mapu cestičky
A vypadá to opravdu dobře. Co mě překvapilo asi nejvíce byl obrovský grafický posun hry, která si samozřejmě žádá mnohem více výkonu, zato ale nabídne obrovské množství detailů. Jednotlivé čtvrti mají detailně vypracované jednotlivé stavby a díky velkému přiblížení si i ve městě s 20 tisíci obyvateli můžete jednotlivé postavy přiblížit a sledovat, jak se hřejí u generátoru, nebo pracují ve sklenících. Hra navíc dodatečně generuje propojení částí města a pokud máte na mapě více místa, roztáhnou se jednotlivé čtvrtě o něco víc, aby celé město působilo živým dojmem.
Praise the ice!
Vzhledem k přechodu od baráčků k celým městským čtvrtím se logicky celé vaše vedení města stává monumentálnější. Obyvatele už nepočítáte po desítkách či stovkách, ale na tisíce a desítky tisíc. Z vás jako správce už není diktátor, ale celé město se řídí demokratickým hlasováním v senátu. V tom zasedá několik stran, každá z nich reprezentuje jiný životní postoj i způsob vyrovnání se s ledovou pohromou. Stejně jako v reálném životě mají strany různorodou podporu i názory, které je prakticky nemožné uspokojit naráz.
Podle vašeho vedení města si některé voliče přisvojíte, zatímco druhé odradíte. Pokud budete ctít tradice a víru, nebudou s vámi souhlasit zastánci evoluce. Zabřednete tak do těžké politiky s úplatky, sliby i likvidací. Politikaření a zákony se stávají stejně, ne-li více důležitou částí hry než samotné stavění a managování města.
Spousta zákonů či slibů stranám totiž souvisí s výzkumem. Frostpunk 2 nabídne opravdu bohatý technologický strom s desítkami různých vylepšení, každé z nich navíc skýtá minimálně dvě formy. Ty jdou často proti sobě s tím, jak k nim přistupují politické strany. Jako příklad může posloužit práce s dětmi – budete je posílat do práce, nebo do školy? Upřednostníte výzkum, nebo efektivitu? Pokud se rozhodnete špatně, můžete se v nejhorším případě potýkat i s občanskou válkou.
Region ledu a zimy
Aby toho nebylo málo, zůstávají ve hře i výpravy za hranice vašeho města. Tentokrát ale nejde o slepé gamblování životů, ale strategické rozhodování. Velká mapa celého regionu totiž skrývá spoustu surovin nebo uvězněných obyvatel, které mohou vaše výpravy přinést domů. Zároveň vám ale hra nabídne možnost si vytvořit další osady.
Minimálně v příběhové části mají osady velký význam, i proto detaily raději vynechám. Pokud ale hrajete na vyšší obtížnost, přeju vám hodně nervů. Zvládání více měst je totiž opravdu náročný úkol, a to zejména s příchodem obávané velké zimy, kdy teploty klesnou daleko za ukazatele klasických teploměrů a jinak poklidný ukazatel přírůstků vašeho paliva se propadne ve stovkách směrem dolů. Příběhová kampaň navíc jednotlivá města hodně diverzifikuje a přidává jim různorodé problémy.
Jde spíše o filozofickou otázku, zda-li v tento okamžik stále hrajete onen Frostpunk, nebo jen jednu z dalších micromanagement strategií
Právě v těchto chvílích jsem ale u hodnocení Frostpunku asi nejvíce rozkročený. Ve svém jádru funguje hra skvěle. V rámci žánru se vývojářům podařilo posunout hru na další úroveň a milovníci micromanagementu stráví ve Frostpunku dlouhé desítky hodin, jelikož proměnných, o kterých jsem ani nemluvil, je celá řada. Zároveň se ale v onom obrovském množství různých věcí ztrácí duch Frostpunku. Zima je sice stále velký strašák, hra vám ale dokáže nabídnout spoustu dolů či venkovních nalezišť, které v kombinaci s výzkumem učiní teplo a množství paliva minoritní starost, a to i v hlubokých mrazech.
Tím opadá také strach obyvatel a politických stran a přichází na řadu klasičtější strategie, kdy řešíte nedostatek materiálů či obchodního zboží a (především) politiku. Hratelnostně to vůbec nevadí a hraní mě jakožto milovníka strategií bavilo. Jde spíše o filozofickou otázku, zda-li v tento okamžik stále hrajete duchovního nástupce prvního Frostpunku, nebo jen jednu z dalších micromanagement strategií.
Verdikt
Frostpunk 2 šel v základech hratelnosti na vyšší a monumentálnější úroveň. Přechod se povedl, hra je zábavná a jednotlivé systémy fungují velice dobře. Vývojářům se povedlo přinést další skvělou strategii, kde se ale lehce vytrácí původní duch a odkaz prvního dílu. Jde o silně individuální pocit, který ale může dost možná rozhodnout o tom, zda-li budete druhý díl milovat, nebo nenávidět.