Recenze hry Silent Hill 2 Remake. Děsy a noční můry opět ožívají
Ladislav Novák
10. října 202413:00
Odvážíte se znovu vrátit do tajemného Silent Hillu v nejnovějším remaku jednoho z nejúspěšnějšího dílu této hororové série?
Bloober Team nás již pravidelně bere na fascinující místa plná děsu, napětí a strachu. Je pravda, že poslední výlety nebyly úplně tak zdařilé, obecně ale patří tento polský vývojářský tým k etablovaným tvůrcům na herní hororové scéně. Přiznejme si však, že remake kultovního Silent Hillu 2 je přece jen tvrdý oříšek, a to i pro větší studia. Autoři se museli během tvorby poprat nejen s tíhou odpovědnosti, ale rovněž s nedůvěrou, skepsí a nemalou kritikou. A nyní je čas na spravedlivé a finální zhodnocení.
Návrat do prokletého města
Asi málokdo to čekal, ale můžeme to prozradit hned na úvod, ostatně v dnešní internetové době se všechno rozkřikne bleskově. Bloober Team stvořil opravdu skvostný remake a umožnil tak hráčům se důstojně vrátit do tajuplného městečka Silent Hill.
Cesta, kterou se autoři vydali je však více než překvapivá. V poslední době jsme zvyklí spíše na striktní konzervativnost autorů v případě tvorby remaků kultovních herních děl. Jako by snad existovalo nějaké skryté přikázání hlásající „nepozměníš“. A právě skrze rouhačské porušení jedenáctého přikázání se vývojáři prokousali k nečekanému hitu.
Jejich remake, nebo snad reimaginace druhého dílu Silent Hillu je totiž fascinující ukázkou schopnosti zachovat původní pilíře a atmosféru i při výrazném přepracování materiálu. A nebavíme se zde pouze o technické stránce a převedení téměř čtvrt století starého titulu na současnou generaci herních zařízení.
Městečko Silent Hill nikdy nevypadalo tak skvěle
Základní úkol Bloober Team zvládl na jedničku. Dokázal po grafické a technologické stránce přepracovat kultovní hororovku do moderní podoby a přinést ji tak hráčům v aktuálních standardech. Městečko Silent Hill nikdy nevypadalo tak skvěle. Slovo skvěle však v tomto případě představuje oxymóron, neboť Silent Hill nikdy nevypadal tak odpudivě, děsivě, prohnile a beznadějně.
Mlhavé vzpomínky
Hustá, temná mlha padla na toto bohem zatracené místo, kde číhá nebezpečí na každém rohu. Po vizuální a estetické stránce se jedná o perfektně zvládnutý zážitek, který musí potěšit jak nováčky, tak rozhodně i veterány série. K dispozice jsou pochopitelně dva režimy, kvalita a výkon. V obou případech je třeba počítat s určitými kompromisy, vzhledem k povaze titulu a spíše pomalejšímu tempu se osobně přikláním k nižšímu frameratu a vyšší míře detailů. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že se většina akce odehrává v potemnělých koutech, kde zrovna kvalitu textur obdivovat nebudete.
Druhým přínosem remaku z hlediska technologického pokroku je určitě nová kamera a především přepracování ovládání dle aktuálních standardů. I v tomto ohledu odvedli autoři dobrou práci, i když je třeba poukázat na několik menších nedostatků. Během recenzování mě neustále zlobila nespolehlivá interakce s předměty. Taková ta klasika, přijdete k šuplíku, chcete otevřít a…nic. Je třeba udělat krok zpět, popřípadě se malinko pootočit. Nejde o nic vážného, ale vzhledem k tomu, že Silent Hill je do jisté míry postaven na interakci s předměty, jde o trestuhodné pochybení.
Pokud jsme u toho vytahování nedostatků, nemůžu opomenout tak trochu toporné animace hlavního hrdiny. Pohyb, zejména potom v rychlejších pasážích hry, působí poněkud křečovitě a těžkopádně. To se týká především úskoků a běhu. Opět se nejedná o nic zásadního, měli jsme tu ale už mnohem lepší a dynamičtější animace postav.
Touha vystoupit z vlastního stínu
Jenže ve většině klíčových aspektech hry Bloober Team zabodoval. Autoři nepřinesli jen klasický remake 1:1 na současnou generaci herních zařízení, ale troufli si sáhnout i do příběhu jako takového. Nejde ani tak o zásadní změny v rámci příběhové linky, ale spíše o určité rozšíření materiálu. Silent Hill Remake je tak díky odvaze autorů otevřenější, vzdušnější, větší. Šlo o poměrně riskantní krok, ale vyšel.
Bloober Team dokázal nemožné, rozšířil totiž původní materiál, zachoval však autentickou atmosféru originálu. Již dlouho jsme tu neměli tak vydařenou hru z hlediska budování atmosféry. Každý krok v temnotě je skutečně děsivou zkušeností. Rozšíření předlohy má však do jisté míry i negativní dopad v podobě snížení výsledné hustoty a její intenzity.
Určitých změn pochopitelně doznala i hratelnost jako taková. Autoři díky nastavení materiálu dokázali hru trochu zrychlit a udělat jí celkově o něco akčnější, což osobně kvituji s povděkem. V žádném případě však není důvod k obavám, i při akčnějším pojetí totiž hraje hlavní roli survivor pojetí, ve kterém budete škudlit každý nalezený náboj.
Celkově jde o vyvážený mix mezi akčními pasážemi, průzkumem prostředí a řešením puzzlů
Celkově jde ovšem o vyvážený mix mezi akčními pasážemi, průzkumem prostředí a řešením puzzlů, kterých je hře opravdu slušné množství. Jednotlivé hádanky jsou chytré, nápadité a zábavné. Novodobí hráči budou nejspíše proklínat nulové vodění za ručičku, ale to k zážitku patří. Já osobně proklínám tradičně nepoužitelné mapy a desítky minut zbytečného bloudění.
Když myslíte na všechno a na všechny
Mimo ukázkové dynamiky hry musíme vyzdvihnout též parádní hudební doprovod, který podtrhuje výtečnou a autentickou atmosféru. Podobně pochvalně můžeme hovořit i o dabingu či hereckých výkonech, které jsou uvěřitelné a celkově na vysoké úrovni.
Autoři dále mysleli i na netradičně bohaté možnosti v oblasti přizpůsobení hratelnosti. Příjemná je zejména možnost nastavit si odděleně obtížnost puzzlů i soubojů. Každý hráč tak může dostat naprosto odlišný zážitek v závislosti na osobních preferencích.
Ve finále jde o hodně vyladěný titul, díky kterému Bloober Team po dlouhé době konečně vystoupí z vlastního stínu. Autoři skvěle rozebrali předlohu, identifikovali klíčové stavební pilíře a zbytečně do nich nezasahovali. Naopak zasáhli do míst, které výslednému produktu maximálně prospěly.
Verdikt
Silent Hill 2 Remake je navzdory prvotním očekáváním výtečnou hrou, která potěší jak veterány série, tak naprosté nováčky. Neobešla se bez chyb či určitých kompromisů, celkově však Bloober Team odvedl fantastickou práci. Nejde o prostou 1:1 předělávku, ale o chytře a především citlivě vytvořenou poctu originálu s výraznou přidanou hodnotou.